21. ledna 2013
Bojíte se vědy? Přijďte si poslechnout přednášky z cyklu Nebojte se vědy a uvidíte, že není čeho se bát! Těšíme se na Vás 4. února, 11. března a 4. dubna, vždy ve 14 hodin v budově Akademie věd ČR, Praha 1.
Představujeme zajímavá výzkumná témata české vědy z biologie, chemie, biochemie, lékařství, fyziky či medicíny. Přijďte si poslechnout přednášky a využijte jedinečnou možnost diskutovat s předními českými vědci!
Energie, entropie a několik vět, které nejdou zakázat
Ing. Magdaléna Bendová, Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.
11. března
Proč máme v srdci Purkyňova vlákna
Prof. MUDr. David Sedmera, Ph.D., 1. lékařská fakulta UK, Praha
4. dubna
Globální změny klimatu: lekce z geologické minulosti
RNDr. Jiří Laurin, Ph.D., Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Přednášky jsou vhodné pro středoškolské studenty, ale veřejnost je samozřejmě vítána!
Na přednášky je nutná rezervace. Prosím kontaktuje: bilkova@ssc.cas.cz
Cyklus popularizačních přednášek Nebojte se vědy je určen pro středoškolské studenty a jejich pedagogy. Přednášky Nebojte se vědy se konají v budově Akademie věd České republiky, Národní 3, Praha 1, v místnostech 205 a 206.
Budeme se na Vás těšit!
V případě dotazů, prosím kontaktujete:
Lucie Krzyžanková
projektová manažerka
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.
Divize vnějších vztahů – Odbor popularizace vědy a marketingu
Tel.: +420 221 403 279
E-mail:
krzyzankova@ssc.cas.cz
Energie, entropie a několik vět, které nejdou zakázat
Jak je to se zákonem zachování energie? Je entropie opravdu mírou chaosu kolem nás? A jak lze využít znalostí fyzikální chemie například v kuchyni? Odpovědi na tyto i další otázky se pokusíme nalézt v nevážně pojaté přednášce o vážném oboru, který ovšem není tak složitý, jak by se mohlo zdát.
Proč máme v srdci Purkyňova vlákna
Přednáška bude pojednávat o převodním systému srdečním, jež udává našemu srdci rytmus a zároveň zajišťuje jeho koordinované stahy. Je zajímavé se podívat, jakými způsoby řeší stejné problémy srdce nižších obratlovců a ptáci a savci během vývoje. Studium mechanismů utváření těchto specializovaných tkání z buněk pracovního myokardu nám pomáhá získat nový, vývojový pohled na vznik poruch srdečního rytmu.
Globální změny klimatu: lekce z geologické minulosti
Klimatický systém Země je jedinečnou přírodní laboratoří, která již více než 4 miliardy let experimentuje se složením atmosféry, prouděním oceánů, intenzitou slunečního záření a řadou dalších vnitřních i vnějších činitelů. Výsledky těchto pokusů jsou zapsány v geologických archívech sedimentárních hornin. Co říkají o proměnách klimatu dávno před dobou, kdy se na zemském povrchu objevil člověk? Jak silná je přirozená schopnost naší planety měnit klimatické podmínky? Jak rychle se klima proměňuje? A z jakých příčin?
25.1.2013
































